Je právním jednáním, kterým se zahajuje civilní sporné řízení. Žaloba je jedním z nejvýznamnějších procesních podání vůbec, neboť určuje předmět civilního sporu. Žalobce v žalobě vymezuje uplatněný nárok, tvrdí rozhodné skutečnosti a formuluje petit (návrh, čeho se žalobce v řízení domáhá). Od tohoto procesního podání se odvíjí významná část následujících procesních kroků soudu a také strany žalované.
Je jedním z právních nástrojů, které má soud k dispozici za účelem zjištění skutkového stavu tvrzeného žalovanou stranou a který byl měl sloužit k urychlení soudního řízení. Žalovaný totiž musí soudu vylíčit rozhodné skutečnosti a označit důkazy ve lhůtě stanovené ve výzvě (která musí činit nejméně 30 dnů). Jestliže žalovaný na takovou výzvu nereaguje, tedy pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří nebo soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu brání ve vyjádření, soud má za to, že žalovaný uznává žalobou uplatněný nárok a vydá rozsudek pro uznání.
Civilní právo procesní je právní odvětví, které upravuje procesní stránku soudních řízení, jejichž předmětem jsou soukromoprávní spory. Jako ve všech činnostech a agendách vznikají občas situace, jejichž řešení vyžaduje nadprůměrné znalosti. A tyto situace vznikají i v civilních soudních sporech. V běžném standardu se v problematice civilního práva procesního orientuje většina advokátů, zdaleka ne všichni se však dokáží vypořádat s atypickými procesními situacemi, které civilní soudní spory občas přináší.
JUDr. Radim Chalupa, Ph.D. vyučoval 11 let civilní právo procesní na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Je autorem celé řady odborných článků věnovaných problematice civilního práva procesního, je spoluautorem komentáře občanského soudního řádu. Radim Chalupa je tudíž pro poskytování právní pomoci v této oblasti nadstandardně kvalifikován.
JUDr. Radim Chalupa, Ph.D. má dlouholeté zkušenosti s poskytováním právní pomoci ve vztahu k civilnímu soudnímu řízení. Radim Chalupa je procesním právníkem, což znamená, že svoje klienty často zastupuje v soudních sporech. Jeho klienty jsou však často i advokáti, kteří s ním konzultují problémové aspekty soudních sporů, v nichž zastupují svoje klienty. Radim Chalupa je uznávaným odborníkem na řešení komplikovaných právních problémů a situací v oblasti civilního práva procesního. Svěříte-li svůj právní problém v oblasti soudního řízení Radimu Chalupovi, budou Vám poskytnuty právní služby na vysoké odborné úrovni.
Je možné vydat tehdy, pokud žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, zmešká bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se k jednání dostavil. Základem rozsudku pro zmeškání jsou tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, která se pokládají za nesporná. Jestliže žalovaný zmešká první jednání z omluvitelných důvodů, může do nabytí právní moci rozsudku pro zmeškání navrhnout, aby soud rozsudek pro zmeškání usnesením zrušil a nařídil jednání.
Může soud vydat v situacích, kdy žalovaný nárok, který je proti němu uplatněn žalobou, uzná. Rozsudek pro uznání lze vydat i tehdy, kdy se pouze má za to, že žalovaný uznává uplatněný nárok, tedy v situacích, kdy žalovaný procesně nepostupuje tak, jak by měl – nereaguje na kvalifikovanou výzvu nebo se nedostaví k přípravnému jednání. Rozsudek pro uznání je možné vydat i ohledně části žalovaného nároku, navrhne-li to žalobce.
Je procesním nástrojem, který soudu umožňuje rozhodnout v případě, že se v řízení nepodaří objasnit rozhodné skutečnosti (v řízení nastane stav non liquet). Pokud soud v soudním sporu rozhoduje podle důkazního břemena, uspěje v řízení ten účastník, který ohledně rozhodných skutečností nesl důkazní břemeno. Důkazní břemeno ovlivňuje nejen výsledek civilního soudního řízení, ale i jeho průběh. Soud by měl vést dokazování podle toho, jak je důkazní břemeno rozloženo mezi účastníky řízení, sporné strany by svoji aktivitu při dokazování měly podřídit faktu, zda jsou zatíženy důkazním břemenem či nikoli.
Zákon zná jen omezený okruh důvodů, pro které je možné úspěšně podat odvolání. Odvolacími důvody jsou:
– procesní vady,
– nesprávně zjištěný skutkový stav,
– neúplně zjištěný skutkový stav,
– nesprávné právní posouzení zjištěného skutkového stavu.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem. Ne proti každému rozhodnutí odvolacího soudu je přípustné dovolání, což v praktické rovině znamená, že dovolatel nemá právní nárok na projednání dovolání. Dovoláním lze účinně napadnout pouze ta pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, u kterých to zákon připouští, projednání dovolání je pak v diskreční pravomoci dovolacího soudu, což znamená, že tento projedná jen ta dovolání, ohledně kterých nazná, že mají judikatorní přesah. Projednání dovolání lze předpokládat v případě, že je podáno proti rozhodnutí odvolacího soudu, které závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (dovolatel se domáhá, aby dovolací soud změnil svoji rozhodovací praxi).
Podle současné právní úpravy je jediným dovolacím důvodem v podstatě jen nesprávné právní posouzení věci.
Pomůžu Vám vyřešit Váš právní problém. Kontaktujte mě. Co nejdříve se s vámi spojím a domluvíme se na osobní schůzce.
Chalupa Radim, JUDr., Ph.D., advokát
Drnovice 169, 679 76
IČO: 13715216
Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství
© 2024 JUDr. Radim Chalupa, Ph.D. – všechna práva vyhrazena.
Autorem odborných textů a převážné většiny příspěvků, jež se nachází na těchto stránkách , je JUDr. Radim Chalupa. Ph.D.,. Uvedené neplatí u příspěvků čtenářů a u textů podepsaných jinými autory.